Už jen co vykoukl na svět, říkali jsme si, že to bude boj pustit ho do světa. Nakonec nám to ale přeci jen nedalo a tenhle bílý sameček zkrátka nemohl odjet pryč. Jako modrooký šeltiák si u nás určitě najde nejednu nevěstu. A i když je to teď ještě malý špunt, volá po samičkách velmi často :)

Tak tyhle začátky máme zkrátka všichni stejný. Poležíme si v bříšku a ani se nenadějeme a hups! Jsme na světě :-) Teda zas tak jednoduché to nebylo, ale aspoň tu o tom tak vyprávějí. Mamina nás totiž porodila tajně a hlavně tak, aby o nás nikdo dlouho nevěděl. A jelikož jsem já i ségra byli bílí jako sníh, pod máminou hřívou jsme se ztratili jako nic. Joo, máma měla pořádně dlouhou srst. Ale mě a ségře přišla úplně zbytečná, a na léto úplně nepraktická. Tak jsme jí od ní trochu pomohli. Trochu více, abych pravdu řekl. Ségra byla sice při narození větší, ale jen o pár gramů, nemyslete si. To já ji doženu raz dva. A ještě rychleji. Vlastně jsem ji už určitě dohnal. Ale jinak sem si s ní hrál moc rád. Ale postupem času jí to se mnou nějak přestalo bavit. Asi sem ji trochu zlobil. Tak mě pak oddělili a bydlím už sám. Chtěli mě skamarádit s nějakým chlapem, ale to jsem prokoukl. Žádnýho mužskýho, samičku bych chtěl! Tak teď na nějakou čekám. Jsem prý ještě malý, abych nějakou dostal. Ale už teď se moc těším!

Rodokmen: zde

Výstavy: