Nejčastěji sem se u potenciálních nových majitelů setkala s dotazem, zda je lepší mít doma samce nebo samičku. Většina lidí se schyluje k názoru, že raději samičku. Nejčastějším důvodem je že si myslí, že samečci více zapáchají. Tento mýtus ale vždycky rychle vyvracím. Ano, samečci sice více zapáchají, ale jen v období rozmnožování a lákání samičky. Jestliže je pak samec držen jako mazlík a jako jedináček, nic podobného nehrozí. A ani když mám v chovu samečky a samičky odděleně tak žádné pachy nepozoruju. Pouze pokud jde sameček do výběhu po samičce, kde jí vycítí apod. Jak se tedy rozhodnout a jaká volba je ta správná?

POHLAVÍ
Netřeba moc popisovat, že se obě pohlaví liší fyzickým vzhledem. Ačkoliv rozpoznat kluka od holky není vůbec nic těžkého, občas se chybička vloudí. Pokud si koupíte morčátko přímo od chovatele, který už nějaký ten pátek morčátka má, můžete mít jistotu. Avšak ve zverimexech toto pravidlo nefunguje. Však i mé první morčátko Bibču jsem si koupila jako samičku. Veterinář mi řekl, že je to sameček a po opětovném dotazu ve zverimexu jsem se dozvěděla, že je to opravdu samička. Sama jsem v tu dobu nevěděla, jak to poznat (bylo mi kolem deseti roků) a vesměs mi to vlastně bylo jedno. Spíš kvůli jménu. Jelikož v tu dobu ještě digitální foťáky byly naprostý luxus, zachovaly se mi pouze dvě fotky a z jedné je vidět, že Bibča byla opravdu nakonec na 95 procent kluk :-) Takže ve zverimexech opravdu pozor, pokud Vám na tom záleží (např. když chcete kamarádku ke své samičce asi by Vás akční chlapík moc nepotěšil).
Samičky mají pohlaví ve tvaru jasného písmene Y. Pokud je "Y" nejasné, nebo je někde něco navíc, je to chlapeček. Nad horní vydličkou písmene mají malou nevýraznou tečku, ale je tam :). Následující fotky jsou fotky miminek, u dospělých jedinců jsou rozdíly více znatelné.

samice		samec

VZHLED
Jak už to tak bývá, samci jsou od přírody o něco větší a robustnější. Jejich tělesná váha se pohybuje kolem 1000-1300g. Samičky jsou o něco menší s váhou kolem 900 - 1100g. Samozřejmě výjimky potvrzují pravidlo :-) Tohle je jen většinové srovnání. Často i samičky narostou to pořádné velikosti. Samečci mívají méně kulatou hlavu. Často jde i podle výrazu a hlavy pohlaví rozpoznat, ale to jen občas.

ZDRAVÍ
Samičky bývají náchylnější k nemocem reprodukčních orgánů. Cystu na vaječníku sameček mít zkrátka nebude. Nelze však jasně říct, zda to nebo to pohlaví je náchylnější. Ačkoliv jsem u veterináře často slyšela, že samičky mají tyto problémy často, ze zkušeností si to nemyslím. Nejen že u nás sem se s tím setkala dvakrát (jednou cysta a jednou nádor) za 11 let, ale ani v jiných stanicích sem nezaregistrovala moc případů. Spíš jen vyjímečně. Nutno ale říci, že se tyto nemoci dají řešit, když se na ně příjde relativně včas. Mnohem nebezpečnější jsou nemoci trávicího ústrojí a selhání orgánů. Takové však mohou postihnout obě dvě pohlaví. Takže z hlediska zdravotního není moc rozdílu.

CHOVÁNÍ JEDNOTLIVCE
Každý jedinec má své osobní já a je tedy těžké rozdělovat vlastnosti dle pohlaví.
U jednotlivě chovaných morčátek (jedináčků) jsou rozdíly jen velmi malé. Samečci se na mazlíka doporučují obvykle více. Pokud necítí přítomnost samice je oddán svému majiteli a s radostí vítá mazlení a pozornost. Samičky mohou být náladovější v tom smyslu, že v období říje se jejich chování trochu změní. Jsou tvrdohlavější, rozumovější, ale na druhou stranu se dokáží rychle učit. U samečků jsem schopnost učení zaregistrovala méně, většinou sem se setkala spíš s přístupem, že to pro ně byla legrace, ale nic moc si z toho nevzali :-)
Jednotlivě chovaná morčátka ať už samči či samice dokáží svého majitele brát jako člena skupiny. Nejvíce oceňují jakoukoliv pozornost a zábavu. Nudu v lásce nemají.

CHOVÁNÍ VE SKUPINĚ
Veškeré rozdíly mají největší spojitost s původním největším pudem hlodavců - rozmnožování.
Jakmile máme morčátek doma víc, jejich chování se tím mění. Hlavně u samečků. Takoví samečci jakmile vycítí samičky, začnou se předvádět a značkovat teritorium. Snaží se ukázat samičce své schopnosti a sílu.
Samečky chovám ve stejných ubikacích jako samice. Takové chování pociťuju jen když jsou dáni do jedné ubikace (samec se samicí) nebo jsou oba puštěni na volný prostor. Jakmile je samec ve svém, samičku na dálku už dokáže ignorovat. Jinak řečeno, zvykne si.
Dospělý samec většinou dokáže přijmout k sobě jako spolubydlícího mladšího samečka jen výjimečně. S druhým dospělým samcem se nesnese. Jestliže jsou dva mladí samci (např. sourozenci) odmalička spolu a nejsou v blízkosti samic, dokáží spolu strávit celý život.
Dospělá samice téměř vždy přijme mladší samičku, i když jí třeba značně dává najevo svou dominanci (pozor, někdy se sice začnou tvářit, že je klid, ale mladší samička může být i tak utlačována). S dospělou samicí se může snést nebo nemusí (dle povahy). Jestliže jsou dvě mladé samičky již odmalička na sebe zvyklé, rozumí si.
Sameček by měl být se svou partnerkou pouze v době krytí. Po tom, co se samička zdá býti už ve vysokém stadiu březosti (mláďata už jsou cítit a kopou) je nejlepší samce oddělit a držet ho dále samotného.