Tak sem se jednoho dne roz
hodl, že si koupím morče. A toho dne jsem měl štěstí, protože ve zverimexu měli poslední. A tak jsem spěchal domů, abych ji mohl co nejrychleji ukázat rodině. Potkal jsem přítele, který jen je tak náhodou taky chovatelem morčat (měl samici Milkynu, ale ta mu 22.10.2006 zemřela , teď si koupil rozetovaného samečka Arnolda a myslím, že bude svatba : ) ), tak jsme si šli sednout na verandu a položili jsme malou Laru na stůl. Já se o ní bál, ale kamarád říkal, že nespadne. Jelikož spadla (ale z malé výšky nic se jí nestalo), tak jsme přemýšleli nad nějakým dobrodružným jménem. A tak z toho byla Lara. Už uplynuly 3 měsíce od té doby co odešla ze zverimexu a náramně se jí u nás líbí.









